Předpokládám, že asi každý se setkal „kresbou“ připomínající korunu stromu. K čemu mohou být myšlenkové mapy zajímavé pro management?
Snad nejznámějším současným propagátorem tohoto graficko-textového způsobu zápisu vlastně čehokoliv (schůzky, projektu, …) je Tony Buzan. Rozhodně ale není jejich autorem. Ví se, že tento nástroj používali už např. Albert Einsten, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Isaac Newton a mnoho dalších.
Myšlenková mapa má podobnou strukturu, jakou je organizován náš mozek, a proto je většině lidí tento způsob zápisu příjemný. Myšlenková mapa připomíná i plán města (tedy ne těch pravoúhlých v USA). A v čem je tento způsob zápisu odlišný od třeba obyčejného textu, či seznamu?
Hlavně v tom, že na jednu stranu ukazuje spoustu detailů, ale stranu druhou ukazuje i souvislosti mezi těmito detaily. Mapa nás nutí nesoustředit se na jeden konkrétní detail, ale mít stále na paměti, že detaily nejsou izolované a musíme neustále přemýšlet v souvislostech.
K čemu všemu se dají myšlenkové mapy použít? Jak už padlo v úvodu, téměř k čemukoliv. Znám lidi, kteří mají klasický poznámkový blok, a když ho otevřete, najdete v něm jednu mapu vedle druhé. Vůbec nepoužívají „standardní“ formát textu, jen mapy. Já sám je používám např. pro:
- zápisy z nejrůznějších jednání
- plánová i realizaci projektů
- sběr myšlenek (brainstorming)
- vedení a zápis pohovorů s lidmi
- vizualizaci a presentaci komplexních problémů
- zápis zajímavých myšlenek z knih, které čtu
- …
Zajímavý postřeh je, že když se k těmto mapám vracím po dlouhé době, potřebuji relativně krátký čas, abych se v nich opět zorientoval. Je mnohem jednodušší být „rychle v obraze“, než pochopení souvislého psaného textu.
Koho zajímá téma víc, může se určitě těšit na další články na toto téma na našem serveru. Existuje ale i mnoho dalších serverů, kam se můžete podívat. Např. stačí napsat www.myslenkove-mapy.cz,
Zdroj obrázku: Flickr, Mode de Vie Software, (licence Creative Commons)
